ViIdštejn – hrad, který je v provozu osm století

Hrad Vildštejn se nachází 8 km od Františkových Lázní v městečku Skalná. Byl postaven pravděpodobně již v roce 1166 jako vodní hrad a je nejstarším kamenným hradem, který je v provozu. Nejstarším kamenným hradem v České republice je Přimda z roku 1121 okrese Tachov, ta je však již od 17.stol. neobývanou zříceninou.

První písemná zmínka o hradě Vildštejn je z roku 1225, jako majetek rodů Nothaftů, kteří drželi hrad do roku 1299.Poté se tu vystřídalo 9 rodů. V okolí se těžil cín a později stříbro. Za husitských válek získali hrad Šlikové, ale posléze jej prodal Albrecht Šlik Nikolajovi Gummerauerovi. Tento rod pak vlastnil hrad téměř sto let. Roku 1522 hrad opět získali Šlikové, když jej vyženil Jeroným Šlik. Ten jej roku 1531 prodal Wolfovi z Viršperka, jehož rod zde vládl až do r. 1596.Viršperkové byli prchliví a suroví a jejich vláda byla plná velkých a často krvavých sporů s městem Chebem i ostatními sousedy, ba mnohdy i s vlastními příbuznými.

V r. 1614 koupil zadlužené panství hradu Zikmund Abrahám z Trautenberka. V majetku tohoto rodu zůstal hrad bezmála 200 let. Trautenberkové měli spory s poddanými, jimž ukládali nadměrné roboty, i s městem Chebem, které nechtělo trpět vaření piva ve Vildštejně. Stavbou zámecké budovy ve slohu barokního klasicismu kolem roku 1783 přestal hrad sloužit jako šlechtické sídlo. Trautenberkové drželi panství do r. 1799. Z Krkonošských pohádek nechvalně známý Trautenberk patří do druhé větev Trautenberků, která vlastnila statky v Podkrkonoší. Od r.1799 se zde vystřídaly další německé rody. V roce 1818 městečko Vildstejn (Skalná) vyhořelo a požárem byly postiženy zámecká i hradní budova.

Ve čtyřicátých letech 19 století byl hrad adaptován na sladovnu pivovaru. Koncem první světové války koupil hrad Adam Geipel, podnikatel ve zpracování kůží. V roce 1945 mu hrad i zámek byl zkonfiskován. V roce 1950 byl zámek byl osídlen rumunskými reemigranty, kteří spálili všechny dřevěné části a oba objekty zcela zdevastovali. Od roku 1951 byl objekt v majetku státních statků a posléze města Skalná. Hrad i zámek byl totálně zdevastován, Na zámeckou budovu bylo dokonce v osmdesátých letech vydáno demoliční rozhodnutí a budova byla vymazána z katastru nemovitostí. Naštěstí k tomu nedošlo V osmdesátých létech objevil ruiny hradu pan Zdeněk Buchtele, dal dohromady partu nadšenců a s finanční podporou státu se mu podařilo chátrání hradu zastavit. V roce 1999 hrad koupil podnikatel pan Miroslav Pumr, který snahu pana Buchteleho dokončil – po dvou letech důkladné rekonstrukce byl hrad v roce 2001 poprvé ve své historii otevřen veřejnosti. Potomci zakladatelů Notfahrtové Pumra za jeho nezměrné úsilí nechali povýšit do šlechtického stavu, mohl používat titul rytíř. Po smrti p. Pumra v r. 2016 řídí opravy a provoz hradu jeho dcera Zuzana. Na hradě se pořádají kulturní akce i svatby. Ples upírů byl jíž po šestnácté. Ve středověké hodovně můžete ochutnat klasickou českou kuchyni. V hradním sklípku je vinotéka kde se pořádají degustace vín. Byl otevřen nový penzion pod hradem. Pořádají se speciální, interaktivní prohlídky pro děti. Prohlídka hradu s Bílou paní – děti jsou aktivně zapojovány po celou dobu prohlídky, během které plní zábavné úkoly. Projekt HRAD DĚTEM připravil prohlídky hradu na míru, výukové programy pro 1.stupeň základních škol. Příští rok plánují rozšířit program i pro 2.stupeň ZŠ a střední školy. Plánuje se rekonstrukce penzionu na nádvoří a rekonstrukce zámecké budovy.

 

Název hradu a později osady Wildstein vznikl proto, že hrad byl vystaven na skalnatém výběžku nad údolím potoka Sázek. V divokých lesích bývalo plno zvěře (německy Wild) a hrad stojí na kameni (německy Stein), tedy Wildstein.

Prohlídka hradu začíná v malém a velkém rytířském sále v přízemí hradu, zbudováném v historickém gotickém stylu. Slouží jako středověká hodovna, kde mohou návštěvníci do sytosti hodovat. Hrad má svoji kuchyni, která nabízí široký výběr staročeských, ale i novodobých jídel. V hodovně můžete zakoupit domácí uzeniny a další pochoutky od hradního řezníka. V těchto rytířských sálech je možno uspořádat podnikové oslavy, plesy i středověké kulturní akce. Kapacita restaurace je 110 osob.

 

Románská kaple je nejstarší částí hradu, první písemná zmínka o kapli pochází z roku 1166. Kaple se dnes využívá ke svatebním obřadům. Uvidíte zde muzeum hradu se stálou expozicí předmětů nalezených při rekonstrukci hradu a s dary od bývalých vlastníků. Socha Nejsvětější Trojice je zapůjčena od místního faráře. Dřevěné schody, které vedou dolů ke kapli, jsou staré 800 let. Byly naplněny býčí krví, která se dříve používala jako konzervační prostředek. Nejvýznamnějším archeologickým nálezem jsou ostatky ženy staré přes 280 let. Trautenberkové se svými poddanými nevycházeli právě nejlépe, neboť jim ukládali nadměrné roboty. V roce 1689 vznikl mezi Skalnou a městem Cheb dlouholetý soudní spor. Trnem v oku Chebu byly zejména skalenské trhy a osvojování si práva várečného. V roce 1695 zakázal chebský soud prodávat do Skalné pivo a slad. Spor vyvrcholil označením jedné z dcer z rodu Trautenberků za čarodějnici. Žena byla tělesně postižená, podezření z čarodějnictví na ní utkvělo hlavně z důvodu jejích zálib. Vyznala se v bylinkářství, měla věštecké schopnosti a ovládala i telepatii. Trest za takové činy byl tehdy upálení ženy a konfiskace veškerých rodových majetků Trautenberků. Než byl trest vynesen, žena zmizela, a tak Trautenberkům majetek zůstal. V roce 1987 byly nalezeny v komíně hradu zazděné ostatky. Při antropologickém výzkumu Národního muzea v Praze pod vedením prof. Vlčka bylo zjištěno, že se jedná o ostatky ženy ve věku 50–60 let, která byla tělesně postižená, takže se pravděpodobně jedná o zmizelou dceru Johanku. Její duch je tu stále přítomen jako Bílá paní.

Ve 1. patře je Královský sál, který pojme až stovku osob. Kdysi nejdůležitější místnost, kde se přijímali významní hosté, dnes se zde konají oslavy nebo taneční zábavy. Na zdech visí, portréty všech českých panovníků od konce 9. století – kníže Bořivoj I. až po začátek 20.století- T. G. Masaryk na oblíbeném koni Hektorovi. Lovecké trofeje na stěnách ulovil pan Pumr.

Vedle můžete nahlédnout do ložnice rytíře Helmfelda, která je ukázkou života na hradě v první polovině 19. století. V nejvyšším patře je hasičské muzeum, které nabízí historické i současné příklady hasicí techniky zapůjčené od místních dobrovolných hasičů. Hasičský sbor Skalná se pyšní světovým unikátem – jako jediný na světě má ve své sbírce vlajku USA, kterou vlastnil jeden z hasičů zahynuvší při teroristickém útoku 11. září 2001. Je tu i výsuvný žebřík, který byl použit při hašení Národního divadla v roce 1881 a hasičské sáně z roku 1790. Novodobou zajímavostí je asbestový oblek, které lze použít až do teploty 1000⁰ C. Váží však 19 kg, k tomu ještě dýchací přístroj 15 kg, takže se hasiči musí střídat po 15 minutách. V budově zámku si můžete prohlédnout muzeum středověkého soudnictví, které se věnuje soudnictví a útrpnému právu ve středověku. Je tu i hradní vězení a středověká kovárna. Hrad byl sídlem okresního soudu v letech 1850–1950.

Město Skalná vzniklo v roce 1200 pod hradem Vildštejn. Na německé hranice je to pouhé 2 km. Dominantou jsou místní roubené stavby. Skalná je centrem zemětřesení, je zde velmi zajímavé geofyzikální muzeum a seismologická stanice. Narodil se zde známý fotbalista Pavel Nedvěd. V roce 2003 získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Pouhých 6 km odtud se nachází přírodní rezervaci Soos. Tento sooský les byl za Národní přírodní rezervaci prohlášena již roku 1964. Naleznete zde rozsáhlá rašeliniště a slatiniště a bahenní sopky. V okolí je několik minerálních pramenů.

Jaromír Hampl Foto: Petr Brodecký, Hrad Vildštejn