TZ Státní vyznamenání z rukou prezidenta dnes převzal i Jiří Netík, jedna z nejvýznamnějších osobností českého zemědělství
Narodil se do zemědělské rodiny a vyrůstal na rodinném statku v Týně nad Vltavou. Jeho otce komunistický režim v 50. letech věznil. V srpnu 1968, ve dnech sovětské okupace, sklízel tehdy 18letý Jiří Netík se svým otcem obilí před vojáky, kteří na ně mířili ostře nabitými samopaly. Režimem se přesto nedal Jiří Netík zlomit, i v době komunistického režimu soukromě hospodařil. Po roce 1989 byl jedním ze zakladatelů Agrární komory ČR a stál za zrodem prvním sociálních projektů na venkově. Za svoji celoživotní práci a přístup dnes převzal Jiří Netík státní vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla.
„Jiří Netík je výjimečnou osobností našeho zemědělství, jehož odvaha, znalosti i přístup k zodpovědnému hospodaření jsou velkou inspirací pro nás všechny. Spolu s tehdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem stál u zrodu prvních sociálních projektů na venkově, je také duchovním otcem toho, čemu dnes říkáme sociální zemědělství. To propojuje odpovědné hospodaření, které dodržuje postupy správné zemědělské praxe, s prvky sociálního začleňování osob se znevýhodněním,“ říká o Jiřím Netíkovi ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Rodina Netíků se v Týně nad Vltavou a okolních obcích věnuje zemědělské činnosti po několik generací a své soukromé hospodářství udržela i v dobách kolektivizace.
„Naše rodina celý život soukromě hospodařila. V padesátých letech stroje sebrali, otce zavřeli, ale hospodařit se nepřestalo. V srpnu 1968 jsme měli posekané ozimy a přišli Rusové. Bylo potřeba ještě posekat asi 3 hektary jarní pšenice. V Týně nad Vltavou, kde je naše hospodářství, byla velká kasárna a největší tankový prapor na jihu Čech. Rusové se usadili kolem města a na našem poli bylo asi pět tanků, které mířily na kasárny. Otec ale prohlásil, že musíme jet sekat, nebo se nám ta jarka (jarní pšenice) vysype. Tak jsme vyrazili, traktor Hanomag se samovazem, na místě nás přivítali ruští vojáci, kteří na nás mířili ostře nabitými samopaly. Otec v klidu slezl z traktoru a říkal česky: „Víš, co to je? To je chleba a my musíme tu jarku sklidit.“ Rozhrnul hlavně namířených samopalů a začali jsme rozkládat samovaz. Vojáci nedůvěřivě koukali a stále na nás mířili. Začali jsme sekat, až jsme posekali celé pole a postavili panáky pod dohledem ruských vojáků,“ zavzpomínal letos v srpnu Jiří Netík pro Ministerstvo zemědělství při příležitosti připomínky okupace.
Po revoluci byl Jiří Netík jedním ze zakladatelů Agrární komory ČR a jejím prvním prezidentem (do r. 1997). Pro projekt Paměť národa Jiří Netík v minulosti uvedl, že v sociálních věcech se podle něj velmi zapomnělo na to, že se sedláci starali o spoustu lidí. A tak Jiří Netík založil při své farmě Domov sv. Anežky, kde zaměstnává 160 zdravotně postižených. Realizoval s velkým nasazením projekty sociálního zemědělství, kam patří chráněné dílny, denní stacionář, internátní ubytování, služby pro seniory, Domov klidného stáří KLAS.[1]
Jiří Netík už vedení farmy předal dalším generacím a uvolnil se mu prostor pro vybudování a otevření Jihočeského zemědělského muzea. Působil v mnoha funkcích ve veřejné správě i různých společnostech (např. člen představenstva PGRLF, radní pro zemědělství Jihočeského kraje). Nyní působí i jako předseda Pracovní komise sociálního zemědělství MZe.
foto:internet