SLZY NEJSOU JEN SYMBOLEM SMUTKU, ALE TAKÉ OČISTY, SMÍŘENÍ A NADĚJE

Basbarytonista Tomáš Šelc v díle Jana Dismase Zelenky jako by našel své nejbytostnější místo. Volba Zelenky pro jeho supraphonský debut tak byla jasná, stejně jako spolupráce s renomovaným souborem Collegium Marianum a jeho uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, která do dramaturgie alba přispěla i nahrávkou flétnového koncertu Giuseppa Tartiniho. Oběma protagonistům jsme před vydáním alba Lacrimae položili několik otázek.

Které konkrétní prvky v hudbě Jana Dismase Zelenky vás nejvíce oslovují?

TOMÁŠ ŠELC: Zelenkovo dílo vnímám jako fascinující most mezi barokní precizností a hloubkou emocionálního výrazu. Jeho hudba mě inspiruje svou originální harmonií a schopností vyburcovat ve mně ty nejhlubší emoce. Osobně pro mě Zelenka představuje výzvu při hledání hranic mého hlasu – jeho díla využívají každý kousek pěvecké tessitury, což mě nutí být stále o krok před vlastními limity.

JANA SEMERÁDOVÁ: Každé setkání s hudbou Jana Dismase Zelenky hluboce prožívám. I když mě jeho duchovní tvorba provází od samého začátku mé umělecké dráhy, v jeho osobitém, vysoce expresivním, nezřídka technicky obtížném stylu, nacházím stále něco nového.

A to nejen v provedení, ale i v přepisování Zelenkových obtížně čitelných autografů. Ne náhodou to byla Zelenkova Sepolkra a Lamentace, do jejichž provedení a natočení jsme se souborem vložili svůj veškerý um a srdce.

Jak probíhal proces přípravy vašeho nového alba?

JANA SEMERÁDOVÁ: Byl to právě Tomáš Šelc a jeho provedení Zelenky, které mě před pár lety naprosto uchvátilo a stálo u zrodu myšlenky tyto veskrze osobní skladby v jeho jedinečném podání nahrát. Když totiž slyšíte Tomášovu interpretaci Zelenkovy Salve Regina, Lamentací a Confitebor, jeho pravdivé a procítěné zpívání, tak máte pocit, že v té době musel žít, že se s Janem Dismasem snad i potkal, a skrze zpěv a deklamaci nám předává jeho poselství… Snad je to zvolání „Ad te clamamus“, naléhavá prosba o vyslyšení, společná všem třem skladbám. Nebo slova útěchy a naděje, korunující jejich závěr?

TOMÁŠ ŠELC: Při tvorbě alba Lacrimae jsme se zaměřili na Zelenkovy liturgické kompozice pro sólový bas, které odhalují unikátní propojení mezi dramatickou expresí a duchovní pokorou. Název „Slzy“ odkazuje nejen na texty žalmů, ale také na emocionální křehkost, kterou jsme chtěli zdůraznit v interpretaci. Zároveň jsme chtěli, aby slzy nebyly jen symbolem smutku, ale také očisty, smíření a naděje.

Jano, jak vnímáte skladby Giuseppa Tartiniho?

Tartiniho koncert se nese v laskavé a zářivé tónině G dur a vzletná flétnová sóla za doprovodu sametových houslích tvoří jistý protipól k „slzavému údolí“, o němž se zpívá v basových skladbách. Jak bylo Tartiniho zvykem, i v tomto koncertu připsal k pomalé větě motto, „Se per me sentite amore“, na něž odpovídá flétna zdobným a nadějeplným chvalozpěvem. Tartini hrál svá concerta na kůru během mše, k větší cti a slávě Boží; a tak jako Tomáš v Zelenkovi, i já bych chtěla tímto koncertem, který patří k mým nejmilovanějším, vyjádřit niterné pocity, slzavé, ale i radostné volání.

Tomáši, jaká byla spolupráce se souborem Collegium Marianum?

Spolupráce byla intenzivní a obohacující. Oceňuji jejich historicky poučenou interpretaci, barevnost zvuku, zanícení a neuvěřitelnou muzikálnost všech členů pod vedením Jany Semerádové, která je srdcem tohoto souboru.

TEASER: https://youtu.be/uz9CqPOXPyc

MULTILINK: https://supraphon.lnk.to/CollegiumMarianumLacrimaePR