Slavnosti města Jáchymova

Město Jáchymov je městem stříbra, radia a léčivé vody. Letos v srpnu slavilo 530 let od narození Georgiuse Agrikoly a 5let od zápisu na seznam Světového dědictví UNESCO

Hornická krajina Jáchymov je jednou z pěti lokalit v Česku, které byly spolu s dalšími 17 oblastmi v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. V sobotu 17. srpna město uspořádalo Slavnosti města na výročí narození G. Agricoly a zápisu do seznamu UNESCO. Slavnosti probíhaly u Šlikovky. Nad jáchymovským údolím se vypíná Zámecký vrch s troskami hradu Freudensteinu, z něho zbyla jediná věž zvaná Šlikovka. Po obědě začaly slavnosti příchodem historické družiny, následoval rytířský turnaj o jáchymovský tolar. V bohatém hudebně historickém programu nechyběli sokolníci ani akrobaté. Historickou hudbu obstarala kapela Benedictus. Po celé odpoledne byly v provozu řemeslné stánky s originálním občerstvením i soutěžemi pro děti i dospělé. Večer byl hlavním tahákem David Kraus se svou kapelou, kterého vystřídala rocková skupina Smorg. Večer byl zakončen velkolepou ohnivou show v podání uskupení Merlet.

Trochu historie

Na začátku 16. století bylo ve zdejším údolí nalezeno bohaté ložisko stříbra, proto se roku 1516 majitel ostrovského panství hrabě Štěpán Šlik rozhodl založit město. Dostalo příznačný název Údolí – Thal, patrně již o rok později přijmulo jméno sv. Jáchyma, St. Joachimsthal – Jáchymov. Nově založené město bylo v roce 1520 českým králem Ludvíkem Jagellonským povýšeno na svobodné horní město. Bohatá naleziště kvalitního stříbra přilákala řadu prospektorů a horníků nejen z Čech, ale také za Saska, Tyrol a Porýní. Počet obyvatel rostl, v roce 1534 má Jáchymov přes 18 000 obyvatel a stává se druhým nejlidnatějším městem v Čechách. Z jáchymovského stříbra se zde také razily peníze. V mincovně hrabat Šliků začala historie mince označované podle místa původu, Thaler“ – tolar, od jehož názvu je odvozen i dnešní dolar.


Bohaté naleziště přilákalo i celou řadu umělců a význačných učenců. Jáchymov se stal jedním z center renesance a vzdělanosti v Království českém. Georgius Agricola ve městě působil v letech 1527–1531 jako lékař. Byl zakladatelem moderní mineralogie a montánní vědy. (báňské vědy). Agricola se narodil roku 1494 v Glauchau v Sasku. Během svých studií medicíny, přírodních věd a filozofie v Itálii se spřátelil s Erasmem Rotterdamským, velkým renesančním myslitelem a učencem, který na něj měl velký vliv. Za svého pobytu v Itálii navštěvoval univerzitní přednášky z medicíny, přírodních věd a filozofie a zajímal se o terapeutické využití nerostů. Byl autorem řady odborných děl. Na základě těchto poznatků i četby knih o hornictví a hutnictví vytvořil ve své době základní díla popisující metody hornictví a hutnictví (De re metallica, 1546) a základní systematiku minerálů (De natura fossilium, 1550). Nejznámější je ale dvanáctisvazková encyklopedie De re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví – vydáno posmrtně v Basileji 1556), ilustrovaná dřevorytinami. Toto dílo položilo základ řadě moderních anorganických oborů v geologii, hornictví a hutnictví. Agricola byl vynikajícím znalcem nerostů a jeho sbírka obsahovala nejen minerály všech evropských dolů, ale také vzácné exempláře kamenů, které mu přiváželi kupci Agricola zemřel 21. listopadu 1555 v Saské Kamenici. Jáchymov jako centrum humanismu a renesance dodnes připomíná knihovna latinské školy s celou řadou cenných tisků. Některé z nich jsou vystaveny v budově bývalé Královské mincovny, dnešním muzeu.

Na slávu jáchymovského hornictví navázala báňská škola v Jáchymově, zřízená císařským dekretem roku 1716. Jednalo se o první svého druhu v habsburské monarchii

Objevením smolince opět stoupl význam Jáchymova. Nerost, který horníci nalézali tam, kde již nebylo stříbro, odtud jeho název. Používal se k barvení skla. Z odpadu při výrobě barev objevili roku 1898 manželé Curieovi chemické prvky polonium a radium K obnovení světového významu přispěl i objev radioaktivity jáchymovských důlních vod. Roku 1906 byly v Jáchymově založeny první radonové lázně na světě. Roku 1925 sem přijela Marie Curie-Sklodowská, která sfárala i do dolu Svornost. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl v Jáchymově dokonce sedmkrát.

Jaromír Hampl Foto: P. Brodecký