RŮZNÉ ZPŮSOBY OBŽIVY UMĚLCŮ v 19. STOLETÍ
Reklama, multiplikace děl, krajiny, drobné portréty, ale i knižní a časopisecké ilustrace. To vše patřilo mezi nové způsoby obživy umělců v 19. století. Právě proměně uměleckého provozu, vztahu umělce a publika a různým způsobům obživy v tržním prostředí 19. století se věnuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni UMĚNÍ PRODAT (SE). UMĚLEC VE SPÁRECH TRHU 19. STOLETÍ.
Návštěvníci se mohou těšit na díla Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Františka Kupky, Alfonse Muchy, Jana Štursy a řady dalších významných českých autorů.
Přestože o tom většinou knihy mlčí, je prozaickou skutečností, že se umělec svou tvorbou musel mimo jiné také uživit. Devatenácté století bylo dobou, kdy se měnil vztah zadavatelů
a tvůrců, nový charakter získávaly poměr publika k výtvarnému dílu i samotné tržní mechanismy. Doba, kdy umělce chránila příslušnost v malířském cechu, zakázky zámožného mecenáše, či náklonnost šlechty a církve, se postupně vytrácela.
Strategie umělců pro úspěšný prodej.
Existenční zajištění nacházeli někteří umělci v živnosti, která mohla být spjata i s „neuměleckým“ podnikáním. Pracovali se vzorníky, nebránili se kopiím, multiplikaci motivů a děl, či užití nových reprodukčních technologií. Úspěšnost prodeje navíc podporovali i produkcí malých, finančně dostupnějších formátů. Kromě oblíbených krajin nebo žánrových scén naplňovali měšťanskou poptávku ryze komerčním výtvarným produktem drobné podobizny. Obživu mohla skýtat také drobná grafika: vizitky, jídelní lístky či diplomy. S rozvojem grafických technologií, především litografie, vstupoval často i renomovaný umělec do veřejného prostoru jako tvůrce plakátů a jiných reklamních poutačů.
Jaké strategie tedy mohl umělec v devatenáctém století zaujmout, aby své umění prodal, jak se sám prezentoval na uměleckém trhu, aby si zajistil přízeň publika?
„Výstava Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století sice představuje umělce ve spárech trhu, nikoliv však podle zažitých romantizovaných představ o ‚chudém malíři‘, ale naopak jako umělce, který je schopen se v nové době dobře zorientovat a uplatnit,“ objasňují autoři výstavy Eva Bendová, Marie Fiřtová a Vít Vlnas.
Expozice se soustředí na tři kapitoly charakteristické pro tehdejší umělecký provoz: na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění, jak se umělecké dílo profilovalo jako reklama prostřednictvím multiplikací a reprodukcí, a jakými cestami (mimo veřejné zakázky nebo sběratelství a výstavy) umělec do tržního prostředí vstupoval.
„Návštěvníkům je téma představeno prostřednictvím 109 děl. Kromě malby, drobných sochařských děl, kresby a grafiky jsou k vidění dobové fotografie, knižní kultura, ilustrace a další ukázky umění všedního dne, jako například váza, dóza, firemní vizitky, plakáty či reklamy na mýdlo,“ vypočítává Marcela Štýbrová, kurátorka výstavy ze Západočeské galerie v Plzni.
Živnostenské a řemeslné křídlo zastupuje Norbert Grund, August Bedřich Piepenhagen, Josef Navrátil. Umění i rutinu portrétu představují velká jména generace Národního divadla – Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Jakub Schikaneder. Prostor je věnován i umělcům, kteří se uplatnili v ‚nových médiích‘ a stali se tak průkopníky dosud neznámých technik a žánrů – Luděk Marold, Alfons Mucha, František Kupka, Karel Špillar. A také těm, kteří vstoupili do kulturního povědomí svým angažmá v oblasti ilustrace, knižní kultury i dobových časopisů – Viktor Oliva, Mikoláš Aleš, Vojtěch Preissig. Návštěvník nahlédne i do procesu multiplikace významného uměleckého díla, nejen na příkladu slavné malby, ale i v drobné plastice, zastoupené zmenšeninami děl Josefa Václava Myslbeka či Jana Štursy.
K výstavě současně vychází stejnojmenný katalog v grafické úpravě Martina Pivrnce.
Výstava vznikla ke 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovských dnů Plzeň, a byla připravena ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy.
Kromě vlastních děl jsou vystavena zapůjčená díla z Galerie hlavního města Prahy, Galerie KODL, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Husitského muzea v Táboře, Moravské galerie v Brně, Národní galerie v Praze, Národního muzea, Oblastní galerie Liberec, Památníku národního písemnictví, Sbírky plakátů Terryho ponožky, Sklářského muzea Nový Bor, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a soukromých sběratelů.
Výstavu je možné navštívit ve výstavní síni „13“, Pražská 13, Plzeň od 1. března do 2. června.
Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. K výstavě je doprovodný program, podrobnosti jsou na http://www.zpc-galerie.cz/
Jaromír Hampl Foto: archiv ZČG