Rozvoj vinohradnictví a vinařství v České republice

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR spolu s Vinařským fondem ČR uspořádali panelovou diskusi na téma Inovativní projekty podporující rozvoj vinohradnictví a vinařství v České republice

Přítomné uvítali Zbyněk Vičar z Vinařského fondu ČR a Petr Štěpán ze Senátu PČR.

Poté následovaly odborné prezentace: Patrik Burg ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně přednesl přednášku na téma Vývojové trendy v oblasti vinohradnické a vinařské techniky. Zahradnická fakulta sídlí v Lednici, vzdělává přes 950 studentů. Na fakultě je 12 studijních programů s 8 specializacemi, má 5 5 výměnných programů s 24 zeměmi. Fakulta obhospodařuje více než 30 ha sadů, vinic, experimentálních ploch a zahrad.

V genofondové kolekci zahradnických plodin je 1300 odrůd.

Udržitelnost vinohradnické produkce

Probíhají inovace v duchu tzv. Čtvrté průmyslové revoluce-Zemědělství 4.0. Neustálý rozvoj elektroniky a informačních technologií vede k automatizaci a robotizaci, bude se využívat umělá inteligence. Systém využívá 3 principy:

princip mechanizace, cílem je náhrada ručně prováděných pracovních operací, operacemi mechanizovanými, využívání strojů a zařízení nových konstrukcí, požadavek na zajištění výkonnosti, kvality práce i nákladovosti

princip automatizace představuje komplexní proces využití materiálů a energie s nezbytným uplatněním souboru přesných a aktuálních informací

princip racionalizace je orientován na hledání úspory: nákladů na materiál (postřiky, hnojiva atd.), energie (PHM, elektřina), pracovního času u jednotlivých prováděných operací

Pracnost třeba u řezu révy byla v r. 1970 60 hod/ha, v budoucnu by měla být 40 hod/ha, formování stěny v r. 1970 trvalo 90 hod/ha, v budoucnu to bude 55hod/ha. Největší pokles pracnosti je u sklizně hroznů, klesne ze 160 hod/ha na 3,5 hod/ha.

Vývojové trendy ve vinohradnictví u mechanizačních prostředků pro oblast vinohradnictví se projevují zejména ve využití nových strojů pro řez révy, strojů pro zajištění zelených prací, strojů pro likvidaci plevelných rostlin, strojů pro chemickou ochranu porostu, strojů pro mechanizovanou sklizeň.

Při klasické výsadbě je 4.5 tis. keřů/ ha, při zahuštěné 10000tis keřů/ha. Prosazují se portálové traktory i multifunkční portálové nosiče. Novinkou jsou letos autonomní robotické nosiče, v ČR je jich 5. Už dnes jsou roboty, které se spustí mobilem a jezdí samy dle GPS a mohou okopávat, kultivovat, ostříhávat i aplikovat postřiky. Dřívější ruční řez révy dnes obstará akumulátorový robotický stroj nebo elektrický řez. Při sklizni hroznů se využije odstopkovací zařízení, třídění zařídí robot. Separační zařízení docílí 95 % čistotu hroznů. Lisy obstarají šetrné lisování.

Závěr

Perspektiva nové mechanizace a zařízení je s ohledem na bouřlivý vývoj moderních technologií z hlediska dlouhodobého výhledu nesporná, uplatnění bude v řadě případů podmíněno také změnou filozofie pěstitelských a zpracovatelských postupů. O rychlosti jejich zavedení bude významným způsobem rozhodovat také celkový vývoj v pěstitelsko – ekonomické oblasti, k hlavním nedostatkům těchto zařízení patří zejména vysoká pořizovací cena, poruchovost elektroniky a požadavek na kvalifikovanou obsluhu.

Tomáš ŠROM, MojeLahve.cz promluvil o digitálním marketingu. Šrom je autorem projektu Moje lahve, což je komunita milovníků vín, kteří si doporučují vína. Více než 10 let podporují vinaře výhradně z Moravy a Čech. Cílem je zkracovat vzdálenost mezi vinaři a milovníky vín. Popularizují tuzemská vína (75 tisíc hodnocení) a vzdělávají (1500 článků).

Digitální marketing je marketingové sdělení, které můžeme vidět nebo slyšet prostřednictvím nového média – mobilu, tabletu, počítače, televize, virtuální reality.

Zahrnuje obsahový marketing (informativní články, blogy), sociální média (příspěvky na Facebooku, Instagramu), placenou reklamu.

Modely placení za webové reklamy jsou: PPV = pay per view, platba za zobrazení PPC = pay per click, platba za proklik.

Jsou metody úprav webových stránek a obsahu, aby se stránky zobrazovaly na předních místech ve vyhledávačích.

Digitální marketing má smysl, může být velmi efektivní díky přesnému cílení (dobrý poměr přínos/náklady). Výhodou je nízká cena oproti nedigitální offline reklamě. Oslovuje široké publikum (přes 85 % Čechů starších 16 let používá internet, chytrý telefon pak 80 %).

Může se rychle spustit a správně načasovat, lze provádět na dálku – oslovit zákazníky napříč celou ČR.

Novým nosičem marketingu ve vinařském světě jsou mobilní aplikace, je to spojení online a off-line světa. Mobilní aplikace umožňují využívat jednotlivé typy digitálního marketingu v jednom nástroji. Díky spojení s QR kódy např. ve vinařské obci lze oslovit i nové zákazníky, nejen komunikovat se stávajícími.

Mobilní aplikace dává možnost oslovovat zákazníky tam, kde tráví čas.

Oslovuje i mladší publikum, všechny informace jsou na jednom místě a stále při ruce

S aplikacemi trávíme průměrně 4,2 hodiny denně.

Jak bude vypadat budoucnost?

Mobilní aplikace budou dominantním poskytovatelem informací.

Rozšířená realita (aplikace zivaetiketa.cz), po přiložení k lahvi označené symbolem živé etikety začne multimediální kouzlo. Třeba se proletíte nad vinicemi, před očima vám proběhne animovaný příběh, uslyšíte povídání o víně.

Používání umělé inteligence

Bude to pravděpodobně obdobná obrovská změna, technologická revoluce podobná nástupu internetu. Internet zásadně zrychlil předávání informací, umělá inteligence zrychluje a zkvalitňuje tvorbu informací. To je příležitost zvláště pro menší vinaře, kteří mohou mít

k dispozici zpracované materiály pro svůj marketing, své podnikání.

Mění se nástroje, ale cíl zůstává stejný – poskytovat zákazníkům to, co chtějí, a jakým způsobem to chtějí.

Po skončení panelové diskuse měli účastníci možnost navštívit svatomartinský košt.

K ochutnání bylo 100 svatomartinských vín z Moravy. Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Svatomartinské, musí být vyrobeno z hroznů odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe na území ČR a projít hodnocením nezávislé komise. Minimální bodové hodnocení pro uvedení vína „Svatomartinské“ na trh je dosažení 80 ze 100 bodů. Svatomartinská vína jsou suchá vína se zbytkovým cukrem do 9 g/l. U bílých a růžových vín a klaretu nesmí povolený obsah alkoholu překročit 12,5 % obj. U červených vín je maximální obsah alkoholu stanoven na 13 % obj.

Jaromír Hampl Foto: Senát PČR, J. Hampl