Regionální muzeum Jílové u Prahy pečuje o historii trampingu
Muzeum, zřízené Středočeským krajem, žije obvyklým muzejním životem. Regionální muzeum v Jílovém se snad může navíc pochlubit tím, že jeho život je mimořádně bohatý a intenzivní. A ještě jednou specifickou zvláštností.
Ta je dána geograficky. Jílové je tradičně branou do oblasti Dolního Posázaví a Posázaví je oblastí zrodu trampingu,tohoto ryze českého jevu. O nedávné minulosti a nejbližší budoucnosti muzejního ruchu jsme hovořili s ředitelkou muzea, PhDr. Šárkou Juřinovou:
Co Vám v minulém roce přineslo v muzeu největší potěšení?
„Nepochybně uvedení expozice Tramping stále žije. Přilákala množství nových návštěvníků, často pravověrných trampů. Prohloubila se spolupráce s trampskou komunitou. Kromě každoročního Muzejního potlachu, několika bohatě navštívených vernisáží a trvalého přílivu exponátů stálé expozice jsme v loňském roce založili databázi trampských kronik. Další novinkou je, že jsme začali vydávat muzejní čtvrtletník Kočka muzejní, kde neformálně informujeme o interním dění v muzeu a chystaných akcích. Uplynulou sezonu můžeme označit jako velmi úspěšnou. Uspořádali jsme řadu kulturních akcí – divadla, koncerty, akce pro děti atd., přičemž se nám podařilo navýšit roční návštěvnost na 30 000 osob“.
Co přinese na program muzea letošní rok?
„Výstavy ovládne základní moto: Fotorok v muzeu. Letošní muzejní noc (15. 6.) pak nezapře orientaci na tramping – zazní trampská muzika, umožníme stanování na našem nádvoří, proběhnou besedy o trampských kronikách a dlouholeté literární soutěži s trampskou tématikou – Trapsavec. Od 1. 6. naváže výstava k 50. výročí vzniku této soutěže. Nepolevíme ani v bohatém kulturním programu na letní sezonu – v červnu se opět sjede trampstvo na tradiční Muzejní potlach, na naší divadelní scéně proběhne hra o Petru Brandlovi, hudební nadšence uspokojí koncerty skupin KLÍČ a ABBA revival atd. Nejbližší koncert však čeká už 16. března, kdy se především trampskému publiku představí Paběrky Marko Čermáka, populárního bendžisty Greenhornů Honzy Vyčítala.“
Na co by jste pozvala návštěvníky především?

„U nás si najde každý to své – podle času, zájmů a zálib. Ovšem za největší magnet považuji otevření nové, modernizované expozice nazvané Zlato. Jílovský zlatonosný revír patří k historicky nejvýznamnějším oblastem těžby nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Zlato se tu těžilo již od 13. století až do roku 1968. Samotné sídlo muzea – dům Mince, kde sídlil královský horní úřad, zprostředkovává autentický zážitek. Renovace stálé expozice zlata umožní návštěvníkům nahlédnout na vzácný kov u nás i ve světě z mnoha různých úhlů. Scénicky osvětlené vitríny budou vsazeny do „skalních útvarů“, kde budou umístěny vzorky zlata nejen z jílovského revíru, ale i ze světových lokalit jako např. Madagaskaru, Namibie, Peru, Austrálie, Bolívie, Rumunska, atd. Vzorek z Irska příroda zformovala do tvaru mořského koníka, nechybí ukázka tzv. elektra (přírodně se vyskytující slitiny stříbra a zlata) a replika největšího nugetu zlata na světě (97 kg) nalezeného v Austrálii v roce 1869. Stěny „masivu“ ponesou tzv. dětskou linku s okénky a záklopkami, kryjícími překvapení – např. haptický prvek valounku, pavouka, otisk trilobita, nebo jinou zkamenělinu atd. Setkáme se i s dobovými těžebními stroji, historií těžby zlata, sbírkou minerálů či modelem hornické krajiny. Zdrojem poučení i zábavy bude databáze – encyklopedie těžby zlata – na dotykové LCD, jejíž menu nabídne i hru – kvíz, či skládačku pro mladší a malé. Hlavní reprezentativní místnost – „Zlato pro korunu“, bude věnována těžbě za Lucemburků a souvislosti místního zlata s korunovační klenoty. Základním scénickým prvkem bude zlatý interiér Kaple sv. kříže z hradu Karlštejn. Expozici uzavře místnost, nazvaná Klenotnice. Seznámí s mnohostranným uplatněním zlata v našem životě – od šperků až po elektroniku. Na závěr si může nejen dětský i starší návštěvník objevit a odnést „zlatý“ valounek, či potěžkat zlatou cihlu. Koncem letošního června tak otevřeme moderní instalaci, která interaktivní, vrstevnatou podívanou osloví návštěvníky všech věkových kategorií, zejména rodiny s dětmi..“
úvodní snímek:vlevo ředitelka muzea Dr. Šárka Juřinová
Za rozhovor poděkoval Miroslav Navara