První sklizeň z nejvýše položené chmelnice

Je typický pro nížiny Žatecka a Lounska, ale dařit se mu může i podstatně výše. Svědčí o tom letošní první sklizeň chmele v Humpolci na Vysočině, na zřejmě nejvýše položené chmelnici v ČR. Experimentální chmelničku o 144 rostlinách šesti druhů chmele tu loni v nadmořské výšce asi 560 metrů vysadili pracovníci Rodinného pivovaru Bernard. První úroda poslouží při výrobě sezónního pivního speciálu.

„Už se mi nechtělo sklízet chmel doma na zahradě, tak jsme postavili chmelnici blíž pivovaru,“ v žertu popisuje motiv pro vybudování chmelnice vrchní sládek a generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard Josef Vávra. Skutečným motivem je zvyšující se poptávka po sezónním speciálu, jehož hlavní „koření“ vrchní sládek několik let pěstoval doma na zahradě.

Chmel nyní rostl a zrál v nadmořské výšce kolem 560 metrů, tedy až v trojnásobné nadmořské výšce než v typicky chmelařských regionech. „První úroda je samozřejmě slabší, v plné síle budou rostliny za další dva tři roky. Ale chmel, který tu roste, je dobrý, plnohodnotný, zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami, bez problémů použitelný. A pivo z něj uvařené lidem chutná,“ má zkušenosti z předchozích sezón Josef Vávra.

Do kotle s ním

Po sklizni se chmel suší a co nejdříve jej v pivovaru použijí pro výrobu piva. „Chmel má své specifické vlastnosti. Pokud se včas nepoužije, rychle oxiduje a pivu více uškodí, než prospěje,“ dodává Josef Vávra. Nové pivo s chmelem z Vysočiny bude k ochutnání pravděpodobně na přelomu roku.

Novou chmelnici založil pivovar loni v květnu, kdy zde jeho pracovníci s pomocí studentů místní České zemědělské akademie vysadili celkem 144 rostlinek šesti druhů chmele – Žateckého poloraného červeňáku, Rubínu, Harmonie, Sládku, Vitalu a Saaz late.

Radek Tulis

tiskový mluvčí