O krásách dřeva a lidské práce v Kutné Hoře

Kutná Hora, 3. července 2024 – Spolkový dům Kutná Hora vkročí do druhé poloviny výstavní sezóny roku 2024 téměř dvouměsíční výstavu objektů a obrazů Dřevo – ruce – srdce. Výstava bude otevřena vernisáží 11. července v 17 hodin.

Výstava představuje autorskou tvorbu Martina Patřičného a Silvie Belis v kontextu výtvarného umění a edukace. Výstava zobrazuje dřevo jako tvůrčí materiál s širokým spektrem využití. Nahlíží na něj nejen z pohledu uměleckého, ale z různých úhlů pohledu a tím rozkrývá kouzlo jeho významové mnohovrstevnatosti a hloubky. Výstava nabízí nejen zážitek z estetického pojetí tohoto materiálu, ale také vzdělávací potenciál, který nese edukační složka výstavy určená pro širokou veřejnost.

Proč ruce?

Interaktivní část expozice „Svět dřeva“ představuje lidskou ruku jako nejzákladnější symbol tvůrčí práce – nejdokonalejším univerzálním nástrojem pro každého výtvarníka jsou jeho ruce. Ruce jsou umělcovým nejdůležitějším nástrojem. Veškeré předměty na výstavě představené jsou výsledkem práce lidských rukou.

Sám autor Martin Patřičný k výstavě vznáší otázku: „Proč Martin a Silvia? Silvi a Martin?“ A na otázku nabízí trojí odpověď. „Mužský pohled na věc se liší od ženského pohledu i dnes! Věkový rozdíl přináší taky své klady a nové pohledy. A do třetice – každý tvůrce je jiný (tak jako je jiné každé dřevo) a má i jiný přístup.“

Kdo na výstavu přijde, uvidí věci, které ještě neviděl, a to nikdy dříve. Například mravenčí puebla -příbytky v modřínovém kmeni… Výstava jistě potěší hravé duše a dřevaře, neboť tolik podob dřeva, kolik na výstavě bude, nemá běžně obdoby.

Výstava přináší humorné osvěžení, neboť autoři věří, že se návštěvníci i zasmějí. Čemu? Možná jen žebříku v instalaci Cesta na Měsíc. Nebo vyzkouší své fyzické možnosti – kdo otestuje Činku pro milence?

Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 11. července za hudebního doprovodu Krystyny Skalické.

Výstava objektů a obrazů bude doplněná o autorskou hravou expozici pro celou rodinu na téma „Svět dřeva“ a potrvá až do 1. září.

Vstup na výstavu je zdarma.

Místo konání: Spolkový dům Kutná Hora, Lierova 146, Kutná Hora

Organizační zajištění za město Kutná Hora:

Oddělení kultury, MěÚ Kutná Hora, tel. 327 710 155

O autorech:

Martin Patřičný

*1955

Výtvarník a spisovatel. Má za sebou přes 120 výstav v tuzemsku i zahraničí.

Je autorem dvanácti knih, sedm z nich je stále na knižním trhu.

Byl prvním, kdo poprvé vystavil Dřevo jako takové, v letech 1998-9 v Národním muzeu.

(Certifikát muzea rekordů, Pelhřimov)

Jeho hlavní prací je vytváření dřevěných obrazů skládáním dřev. Jako první použil snad všechny jeho formy, včetně dřev starých, narušených apod.

V roce 2000, konkrétně 20. října 2000, s Václavem Větvičkou vyhlásili poprvé Den stromů, původně Den stromů a dřeva, za podpory Národního muzea, nadace Partnerství, Hany Hegerové a dalších.

Byl spoluautorem scénáře a průvodce 26 díly velkého televizního dokumentu Kus dřeva ze stromu – Nadace Dřevo pro život, režie Bedřich Ludvík, ČT 2/ 2008, 2009, 2020.

Je zastoupen v celé řadě soukromých sbírek a také ve sbírkách – Národní muzeum, Národní Zemědělské muzeum, Česká filharmonie.

Je patronem prvního Muzea Dřeva u nás, které připravuje Národní zemědělské muzeum na zámku Kačina (Stálá expozice Příběh dřeva).

Člen PEN klubu

MgA. Silvia Belis

* 1983

Výtvarnice, kurátorka a lektorka

Silvia Belis zkoumá způsoby vyprávění a naslouchání příběhům, které nachází v přírodě, mytologii, duchovních naukách i osobní rodinné historii. V posledních letech se zaměřila především na práci se dřevem, které k ní v tomto smyslu svou strukturou, matérií a tvarem promlouvá. Dává do souvislosti plynutí lidského času a času přírody, které jak na nás, tak na dřevě, zanechávají své stopy. Práce s organickou hmotou je proto pro autorku dialogem – tázáním se po její minulosti a sdílení té vlastní. Díla jsou pak výsledkem citlivého a intuitivního procesu, a současně soustředěné řemeslné práce.

Důležitým tématem je v pro Silvii její rodinný původ. Pochází z linie tzv. Volyňských Čechů, kteří v 19. století emigrovali do carského Ruska, území dnešní Ukrajiny. Toto etnikum má za sebou dramatickou minulost, plnou putování a snahy o svobodu, autonomii a integritu. Silvia se ve svých dílech navrací ke svým předkům, ale i k “dávným dobám” v obecnější rovině, kdy jí jako základní kameny lidských i nelidských příběhů slouží přírodní živly, prastaré mýty, ale i lesní bytosti.

Silvia Belis je interdisciplinární umělkyní, která v současné době pracuje především v médiu dřevěné sochy a plastiky. Vychází však z praxe v oblasti divadelní scénografie, site specific, loutkářství, ale i ilustrace a kurátorství. Vystudovala scénografii a loutkové divadlo na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a v současnosti dokončuje doktorské studium Didaktika výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její výraznou tvůrčí linkou jsou interaktivní instalace, které vytvořila např. pro projekt Orbis pictus – Play (2011-2012) či Národní zemědělské muzeum (od r. 2016). V letech 2013-2021 působila jako kurátorka galerie Ve Věži v Mělníku.

Autorka textu: Barbora Ciprová, kurátorka (Společnost Jindřicha Chalupeckého)