Noc kostelů ve středních Čechách

Chrám sv. Štěpána patří mezi nejhodnotnější stavby středověké církevní architektury českých zemí a střední Evropy. Byl postaven z iniciativy českého krále Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století královskou stavební hutí ve stylu burgundské rané gotiky ovlivněné doznívajícím románským slohem. Z architektonického hlediska je nejcennější částí chrámu kaple (krypta) sv. Kateřiny, která je zaklenuta raně gotickou trojdílnou obkročnou žebrovou klenbou na jediný svazkový centrální pilíř. Tento typ klenutí je nejstarším svého druhu (okolo roku 1260) v kontinentální části Evropy. V kapli se dochovaly hodnotné gotické nástěnné malby, které byly vytvořeny na počátku 15. století za vlády českého krále Václava IV. ve stylu krásného slohu. Pravděpodobně již od samotného vzniku kaple až do husitských válek byl její prostor využíván k uložení dnes jen částečně dochovaného souboru ostatků svatých v podobě tzv. chrámové pokladnice. Chrám byl ve své historii poškozen mnoha požáry i pleněním, po kterých byl vždy nákladně opravován. Do současné podoby byl puristicky upraven v pseudogotickém slohu architektem Josefem Schulzem v letech 1876–1877 a Kamilem Hilbertem v letech 1903–1910. Součástí areálu kostela je renesanční zvonice postavená v roce 1525. Na zvonici se do současné doby dochovaly dva raně barokní zvony, zvané Štěpán a Marie, ulité roku 1671 mladoboleslavským zvonařským mistrem Janem Pricqueyem. Zvláštností dochovaných zvonů je jejich zavěšení srdcem vzhůru na principu tzv. vysokého točení. Tato technická kuriozita se kromě Kouřimi dochovala pouze v Rovensku pod Troskami na Semilsku.