Na skok v pivovaru Chotěboř

Za dobu své poměrně krátké existence může být obchodní ředitelka a jednatelka V. Schmittová na historii chotěbořského pivovaru opravdu hrdá. Tedy alespoň podle ocenění, která se jim podařilo nasbírat.

Původně měl mít nový pivovar výstav 10 tisíc hektolitrů ročně. Ale už po dvou letech zjistili, že je to málo. Proto nejdříve rozšířili technologii na 15 tisíc a později na současných 25 tisíc hektolitrů. Již od samého začátku se Pivovar Chotěboř specializuje na nepasterizovaná piva a sbírá ocenění téměř jedno za druhým.

Svojí produkcí 25 tisíc hektolitrů ročně se počítá zdejší pivovar v městečku Chotěboř v Železných horách mezi malé pivovary. Nicméně strukturou technologie se řadí mezi tzv. průmyslové pivovary.(Mimochodem poslední průmyslový pivovar uvedli do provozu před 33 lety v tehdejším Československu.) Není to hybrid spojený s restaurací, jako mnohé další minipivovary u nás. Klasicky zásobuje nejen svůj region, ale dokonce má obchodní zástupce v Praze a Středočeském kraji, v Jihočeském kraji, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, Jihomoravském a Olomouckém kraji, v Ústeckém kraji a dodává i na Slovensko.

Technologii pivovaru sice řídí počítač, ale bez lidského faktoru by pivo nemělo duši

„Pivovar jsme začali stavět v roce 2007 doslova na volné louce. Už v roce 2008 jsme v červenci uvařili první várku. Pokud si vzpomínám, tak to byla naše nepasterizovaná desítka. Jsme tak trochu unikát. Sice spadáme výstavem mezi minipivovary, ale vaříme moderní technologií české klasické ležáky,“ vysvětluje zástupce sládka Luboš Vrána. Při výrobě používáme moderní čidla, elektronické dávkovací váhy a počítač, který nám hlídá vstupy, výstupy a provoz. Ale zase u nás nenajdete tz. CK tanky, tedy tanky s řízeným kvašením.  U nás používáme klasické otevřené kvasné kádě. Sice to vyžaduje důkladnější sanitaci, ale podle mne pivo kvašené řízeně v CK tancích není zdaleka tak dobré jako v našich otevřených kádích!“ Stáčejí tu Světlé výčepní pivo Originál, Světlý ležák Prémium, Polotmavý ležák Polo a nealkoholické pivo Patron. Do restaurací a na párty dodávají sudové pivo Světlý ležák 11 Na.Ex a sudové pivo Světlý nepasterizovaný ležák Chotěboř Plus. Používají oblíbené KEG sudy a pro velkoobchody si pořídili stáčecí linku do lahví. Nechybí ani stáčecí zařízení do PET obalů.

Kvasné kádě nalevo a ležácké tanky napravo

Sladovnu nemáme. Tím nám odpadla velká starost, protože udělat dobrý slad není nic jednoduchého. Takhle si pivovar naší velikosti může u dodavatelů slady vybírat.  Slad putuje zvenku potrubím do zdejších dvou desetitunových sil. Toto množství vydrží pivovaru na měsíc,“ tvrdí L. Vrána. „Můžete si všimnou i pytlů s praženým, německým a pšeničným sladem. To, protože zásobujeme i tzv. „létající pivovary. To jsou zákazníci, kteří si u nás objednají várku piva podle jejich receptury. My jim pivo podle nich uvaříme, oni si celou dávku odvezou a prodávají pod svojí značkou,“ dodává obchodní ředitelka a jednatelka Věra Schmittová. „Pokud se týká naší vlastní výroby, my dáváme přednost českému sladu několika typů u z Olomouce, tedy z Hané, a žateckému granulovanému chmelu odrůdy „Poloranný červenošpičák“.  A vyplácí se nám to. Pravidelně získáváme prestižní ocenění například Česká chuťovka a další cenné diplomy. V nedávné době se pivovar Chotěboř zúčastnil v Praze i několika kulturních pořadů včetně ,,Thálie tak plesu v Opeře i několika premiér v Karlínském divadle. Na to, že v našem pivovaru pracuje i s obchodníky celkem 17 lidí, děláme pořádný kus práce.“   

Něco z historie

„Pivovar je nový, Vždyť se začal stavět až v tomto století a doslova na volné louce. Byl postavený  na konci prvního desetiletí dokonce za několik měsíců a už  v roce 2009  jsme  uvařili první várku. Pokud si vzpomínám, tak to byla naše nepasterizovaná desítka. Jsme tak trochu unikát. Sice spadáme výstavem mezi minipivovary, ale vaříme moderní technologií české klasické ležáky,“ řekl při prohlídce pivovaru návštěvníkům  zástupce sládka Luboš Vrána.

Současná modernizace
Pivovar při výrobě používá moderní čidla, elektronické dávkovací váhy a počítač, který hlídá vstupy, výstupy a provoz. Ale na druhou stranu zde nenajdete známé CK tanky, tedy tanky s řízeným kvašením.  V Chotěboři totiž  používají klasické otevřené kvasné kádě. Sice to vyžaduje důkladnější sanitaci, ale podle znalců  pivo kvašené řízeně v CK tancích není zdaleka tak dobré jako v otevřených kádích. 

Víte, že: Chotěboři chybí asi jen 900 trvale přihlášených lidí, aby město počtem obyvatel dosáhlo pěticiferného čísla. Když do Chotěboře  přijedete, poznáte, jak se lidem dýchá v nadmořské výšce přes 500 metrů nad mořem a pokud se zastavíte v průmyslové zóně u moderní budovy, do které  můžete  vstoupit, nasajete ještě zvláštní vůni, která doprovází výrobu moku, ke kterému potřebujete slad, chmelové granule, vodu k tomu zařízení, ve kterém se mimo jiné vaří pivo. 

Nabídka mnohdy převyšuje poptávku

V Chotěboři stáčejí  Světlé výčepní pivo Originál, Světlý ležák Prémium, Polotmavý ležák Polo a nealkoholické pivo Patron. Do restaurací a na párty pak ještě dodávají sudové pivo Světlý ležák 11 Na.Ex a sudové pivo Světlý nepasterizovaný ležák Chotěboř Plus. V pivovaře používají oblíbené KEG sudy a pro velkoobchody tu mají i  stáčecí linku do lahví a  stáčecí zařízení do PET obalů. Ochránci životního prostředí jistě uvitají následnou informaci, že pivo se v Chotěboři  nestáčí a ani tu nechtějí stáčet do plechovek.

Pivovaru Chotěboř má tajemství – kvalitní české slady a žatecký chmelový granulát  

Budova samotného pivovaru je architektonicky strohá. Najdeme ji při vjezdu do chotěbořské průmyslové zóny. Její výrazná a nepřehlédnutelná silueta u hlavní silnice je sama o sobě výborným reklamním poutačem. Velkorysé prosklení části provozu s pivovarnickými varnami umožňuje zvenčí nahlédnout do samého srdce pivovaru. I prohlídka interiéru stojí za to. Navazující technologie kvašení, zrání, filtrace a stáčení piva využívají současných technických možností řízení, monitorování a chránění přírodních kvasných procesů řídí z velké části počítač. Ovšem bez lidského přičinění by zdejší pivo nemělo tzv. duši.  To vše si ale nenechávají zdejší pro sebe.

 

„Můžete si všimnou i pytlů s praženým, německým a pšeničným sladem. To, protože zásobujeme i tzv. „létající pivovary. To jsou zákazníci, kteří si u nás objednají várku piva podle jejich receptury. My jim pivo podle nich uvaříme, oni si celou dávku odvezou a prodávají pod svojí značkou,“ dodala obchodní ředitelka a jednatelka Věra Schmittová.

„Pokud se týká naší vlastní výroby, my dáváme přednost českému sladu několika typů  z Olomouce, tedy z Hané, a žateckému granulovanému chmelu odrůdy „Poloranný červenošpičák“.  A vyplácí se nám to. Pravidelně získáváme prestižní ocenění například Česká chuťovka a další cenné diplomy. Na to, že v našem pivovaru pracuje i s obchodníky celkem 17 lidí, děláme pořádný kus práce,“  vysvětlila chod podniku, který řídí,  Věra Schmittová.

Šéfkuchař Sapík v čele poroty o nejlepší guláš

Ovšem za zlatý marketingový hřeb tu považují říjnový „Den otevřených dveří“ spojený se soutěží o nejlepší guláš. Účastníkům klání tu připraví kotlíky a hořáky, přijde odborná porota vedená známým šéfkuchařem Jaroslavem Sapíkem. Každý návštěvník má v tento den možnost prohlédnout si pivovar, ochutnat několik druhů piv a zúčastnit se jako laický porotce soutěže o nejlepší guláš. Je pochopitelné, že si tuto událost nenechají ujít místní i přespolní.