Koruna má za sebou solidní první pololetí, porazila dolar, euro i švýcarský frank

Ve druhém pololetí nejspíše dále zpevní vůči dolaru, oslabí proti euru.

Česká měna v první letošním pololetí podala solidní výkon, který by ji měl vydržet i ve druhé půli roku. Od ledna do června zpevnila vůči většině významnějších měn ve světě, a to včetně amerického dolaru, eura nebo švýcarského franku. Ztratila ale naopak vůči polskému zlotému nebo maďarskému forintu.

Vůči dolaru zpevnila od začátku ledna do včerejška o 3,6 procenta, vůči euru pak o 1,7 procenta.

Z důležitějších měn světa nejvýrazněji oslabila vůči latinskoamerickým měnám: kolumbijskému pesu, mexickému pesu a brazilskému realu. Nejvíce zpevnila vůči argentinskému pesu, turecké liře a ruskému rublu (viz tabulka Bloombergu níže).

Solidní výkon české měny souvisí zejména s poměrně příznivým vývojem uplynulé topné sezóny, během níž nenastalo vyhrocení energetické krize EU. Tím došlo k odvrácení obávané hlubší recese v ČR, která by výrazněji stáhla i korunu. Za příznivým průběhem topné sezóny stojí poměrně teplé počasí letošní zimy a také relativně plynulé a zvládnuté odstřižení podstatné části EU od ruských energií, zejména plynu.

Koruna těžila také z nadále poměrně vysokého rozdílu ve svém základním úročení v porovnání s úroky na dolaru či euru, byť její úrokový „náskok“ se během uplynulých šesti měsíců postupně tenčil. Česká národní banka totiž po celou dobu držela své základní úroky neměnné, zatímco americké centrální banka i Evropská centrální banka je dále navyšovaly.

České měně obecněji svědčila celosvětová úleva, jež se dostavila právě v důsledku příznivějšího než očekávaného průběhu uplynulé topné sezóny. Četné země Západu se dokázaly zbavit své závislosti na dovozu ruských energií – případně ji alespoň citelně omezit –, aniž by je to uvrhlo do hlubší recese. Ta se zatím nedostavuje ani v USA. Proto jsou mezinárodní investoři „odvážnější“ než loni a tolik neváhají investovat třeba do aktiv a měn rozvíjejících se trhů. Proto právě se ještě více než koruně v letošním prvním pololetí dařilo právě zmíněné řadě latinskoamerických měn nebo měnám zemí Visegrádské čtyřky. Těm samozřejmě – jako koruně – svědčila také mírná zima a výrazný rozdíl v úrokových sazbách na zlotém či forintu s těmi na dolaru či euru.

Ve druhé polovině roku by koruna přitom měla vůči dolaru zpevnit, a to z nynější úrovně zhruba 21,80 za dolar na 21,50, vyplývá z konsensu mezi analytiky, jak jej zachycuje agentura Bloomberg. Vůči euru ovšem podle stejného zdroje koruna do konce roku mírně oslabí, a to z nynějších přibližně 23,80 za euro na 23,90.