K výročí 600 let úmrtí Jana Žižky otevírá Husitské muzeum velkou výstavu

Velká výstava k 600. výročí úmrtí slavného husitského vojevůdce bude hravá, interaktivní a rozhodně nenechá nikoho v klidu! Potrvá až do května 2025.

Ve výstavních sálech Staré táborské radnice je výstava mapující život a význam velkého husitského válečníka. Úvodní animovaný film z dílny Jana Míky, zajímavé artefakty ze sbírek Husitského muzea, věrné repliky zbraní a válečných strojů, dioramata, komiksy, obrazy a hry odvyprávějí příběh hejtmana Jana Žižky ve vší jeho spletitosti v kontextu doby, ve které se zrodil. Do výstavy jsou výborně zakomponovány humorné kresby Jiřího Wintera-Neprakty.  Manželka Neprakty Daniela Winterová řekla: „Jiří – vzhledem ke svému obdivuhodnému smyslu pro černý humor – považoval celé husitské hnutí, spřízněné sekty a zejména osobu Jana Žižky za mimořádně zajímavý zdroj inspirace, proto na výstavě nechybí ani kresby, podepsané nám všem známým charakteristickým podpisem Neprakta.“

„Hlavní ideou výstavy je pochopit epochu, ve které se Žižkův příběh odehrává, a přiblížit husitskou revoluci včetně jejích příčin i následků. A to vše prostřednictvím života jedné z nejvýraznějších postav tohoto hnutí,“ shrnuje výstavu její kurátor a ředitel muzea Jakub Smrčka.

Výstava je členěna do šesti tematických okruhů. Úvod do děje představuje animovaný film Jana Míky, který namluvil herec Dejvického divadla David Novotný. Zároveň návštěvníka už předem staví do role hodnotitele, který by měl na konci výstavy rozhodnout, kam Žižku zařadit. „Byl Žižka spíš hrdina nebo padouch? Jaké okolnosti ho vedly k jeho činům, jakou měl motivaci, to jsou otázky, které by si měl návštěvník klást a zároveň na ně prostřednictvím vystavených exponátů, doprovodných panelů i interaktivních prvků hledat odpovědi,“ přibližuje koncept výstavy Martina Svobodová, která se společně s manželem Janem podílí na scénografii, společně s pracovníky muzea pak i na vizuální a obsahové stránce projektu.

Druhá část nás seznámí se Žižkovým dětstvím, původem i rodokmenem, přiblíží jeho odchod z rodné tvrze, zapojení do lapkovské družiny i první vojenské zkušenosti doma a v zahraničí. To vše na pozadí bouřlivých událostí tehdejší Evropy včetně očekávání blízkého konce světa. Třetí, kratší část je doslova chodbou a vstupem do Žižkova nového života v návaznosti na setkání s myšlenkami Jana Husa. Bodem zlomu jsou i další události prezentované v oddílu čtvrtém. „Jako přelom náboženské revoluce v její násilnou fázi lze vnímat první pražskou defenestraci, které se zúčastnil i Jan Žižka. Jeho historická chvíle měla přijít vzápětí,“ dodává Jakub Smrčka.

V páté místnosti už se rodí velký vojevůdce a nikdy neporažený velitel, který vede svoje boží bojovníky k vítězství nad Antikristem. A to i za cenu řady kontroverzních rozhodnutí a činů. „Návštěvník je opět konfrontován s myšlenkami, pohnutkami i činy a vnitřně rozhoduje o Žižkově pozici při pomyslném posledním soudu. V následující místnosti totiž kromě smrti vojevůdce čeká model vah a miska s fazolemi, které po vhození do jedné z nádob vychýlí jejich jazýček na stranu dobra či zla,“ prozrazuje jeden z interaktivních prvků výstavy muzejní pedagožka Kateřina Nimrichtrová.

Domnívám se, že je poněkud nešťastné a trapné měřit význam Jana Žižky na vahách a nazývat ho padouchem. Prezident Masaryk, jehož heslem bylo „Tábor je náš program“ si Jana Žižky a Jana Husa velice vážil. „Hus a Žižka jsou nám vzorem, že život bez pravdy a přesvědčení, spravujícího celý život, je bezcenný; Chelčický a Bratrství učí, že život založený na násilí, násilí státním a církevním, je špatný; Komenský nám ukázal cestu k jasnosti všeobsáhlé moudrosti a lidskosti: v duchu těchto národních učitelů musíme pokračovat a podávat jejich světlo budoucím pokolením,“ napsal TGM v díle Světová revoluce. Měříme snad velikost Karla IV jeho chováním a hříchy z mládí? Nikoliv a doufejme, že to nikoho nenapadne.
Výstava, která se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury ČR potrvá do 11. května 2025.

Jaromír Hampl Foto: D. Winterová