Hra o Františkovi Pláničkovi v divadle Adverte.

Městská část Praha 10 a SK Slavia Praha společně věnovali rok 2024 brankáři Františku Pláničkovi. Program tematického roku vyvrcholil inscenací ke 120 výročí narození fotbalového rytíře Františka Pláničky.

Scénický portrét nejlepšího československého brankáře 20.století, připomněl jeho fotbalové začátky až do ukončení hvězdné kariéry. Neopomenul ani jeho soukromý a rodinný život a jeho příkladné sportovní chování, za které obdržel Čestný diplom fair play UNESCO a dále Titul Fotbalového rytíře za zodpovědný postoj k pravidlům fair-play, jimiž se řídil i v osobním životě. V hlavní roli Františka Pláničky exceloval Jaromír Nosek. „Byť nejsem úplně příznivcem fotbalu, tak Františkův příběh je tak neuvěřitelný, že možná začnu fotbal i hrát, protože je to fakt krásný sport,“ řekl Nosek. Roli dobového i současného reportéra výborně ztvárnil Josef Hervert. Oba herce doplňují ještě v menších rolích Albert Švec, Kryštof Vilgus a Vojtěch Nouzák Hra je rozdělena na dvě poloviny podobně jako fotbalový zápas. Divadlo není rozděleno na klasické hlediště a jeviště. Scéna představuje fotbalové hřiště s brankou, diváci sedí po stranách a na jevišti je tribuna jako na stadionu. Plánička nastoupil za národní mužstvo poprvé 17.ledna 1926 v přátelském zápase v Turíně proti Itálii. Jako kapitán dovedl československé fotbalisty až do finále Mistrovství světa v roce 1934 v Itálii v těžké atmosféře Benita Mussoliniho. Domů si naši fotbalisté přivezli stříbrné medaile. Celkem chytal v 73 oficiálních mezistátních zápasech. Poslední byl proti Brazílii roku 1938, kdy na mistrovství světa dohrál celý zápas se zlomenou rukou. Ve fotbalové brance stál naposledy v roce 1940 jako šestašedesátiletý v dresu jedenáctky bývalých internacionálů. Za Slávii odchytal 969 zápasů. Za celý svůj život sehrál 1235 zápasů, v nichž pustil pouze 1073 gólů, což tedy činí průměr 0,86 branky na zápas. Známý je jeho výrok: „Penalta se nedá chytit, dá se jen špatně kopnout.“ Hra představuje Pláničku od dětských let až do konce jeho kariéry a jeho smysl pro fair play ve hře i v životě.

Po první části inscenace přišel po přestávce na divadelní „hřiště“ sportovní historik Vladimír Zápotocký, dcera Františka Pláničky Dana Lukešová a vnukem Martinem Lukešem. Vzpomínkami přenesli diváky do doby, kdy Plánička byl nejlepší brankář na světě. Tehdejší atmosféru dokreslili dobové fotografie, filmové záběry i filmové dotáčky se vzpomínkami dcery a vnuka. Na premiéře se objevil i šéf pražské Slavie Ing. Jaroslav Tvrdík a starosta Prahy 10 Ing. arch. Martin Valovič. Oba pánové si vyzkoušeli vstřelit branku Pláničkovi (Noskovi). Na hřiště přišel i místostarosta a radní pro kulturu, sport a volný čas JUDr. Pavel Šutka a další představitelé, kteří se na inscenaci podíleli. „Je to představení, které by mělo symbolizovat tu osobnost ve vztahu k Praze 10 a obecně k jeho postoji ke sportu. Je to taková inspirativní osobnost, hlavně pro mladé, kdyby se měli inspirovat tím, jak se dá přistupovat k životu a ke sportu,“ řekl Martin Valovič. „Vášeň pro fotbal, Slavii a férovost za každé situace. To je životní příběh Františka Pláničky. Celý tento rok nás provází a já jsem hrdý na to, že jsme se jako klub mohli podílet na inscenaci, která mu vzdá hold a jeho odkaz předá skrze umělecké dílo. Fotbalový zápas je dnes prakticky kulturní událostí a teď ho budou moci diváci zažít opět trochu jinak. S legendou v hlavní roli,“ dodal předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík. „Je to jeho osobní příběh, aspoň jsme se o to snažili, vypovědět lidem to, co všechno během svého života prožil a současně je to i historie té doby, ve které žil, protože ta ho formovala a myslím si, že velmi tvrdě. Plánička oplýval takovými vlastnostmi, které jsou dnes vzácné ve společnosti, řekla bych, to je skromnost, pracovitost, láska k rodině a takový ten tvrdý přístup člověka sám k sobě, když chce něčeho dosáhnout,“ řekla Olga Strusková – režisérka.

Realizační tým inscenace:
Scénář a režie: Olga Strusková
Hudba: Rudolf Jurist
Hudební interpret: Přemysl Rut
Výprava: Elen Krejčí
Pohybová spolupráce: Barbora Treichelová
Video příspěvky: Jaroslav Hauer a Marian Schüller
Audio nahrávky: Michal Černý
Technická spolupráce: Jiří Soukup a Daniel Krákora
Produkce: Adverte s.r.o. – Strašnické divadlo
Manažerka projektu: Alena Šebková
Fotografie vizuálu: Petr Hrubeš
Grafika vizuálu: Mgr. Lenka Vaculová
Odborní poradci: Jakub Splavec, Pavel Kubelka, Vladimír Zápotocký, Miloslav Turek
Archivní materiály poskytuje Český rozhlas, Slavia museum a SK Slavia Praha, rodina Františka Pláničky

Obsazení
Jaromír Nosek, Josef Hervert, Albert Švec, Kryštof Vilgus, Vojtěch Nouzák, ženský hlas ze záznamu
Jana Švecová

O divadle

Strašnické Divadlo bylo postaveno v letech 1958–1961 jako kulturní dům. V budově divadla působilo několik let Divadlo Járy Cimrmana, poté sdružení Divadlo Company.cz a od roku 2013 do 2018 bylo rezidentem Divadlo X10.Nejslavnější období budova zažila v době, kdy tu působilo Divadlo Járy Cimrmana. Tehdy býval sál kapacitně určený pro 250 diváků permanentně vyprodán. Během této doby se divadlo také stalo kulisou pro film Nejistá sezóna. V roce 1992 ale cimrmanovská společnost změnila působiště. V dalším roce ukončil svou činnost v tomto objektu Obvodní kulturní dům a vzniklo Divadlo Solidarita. V roce 2005 se budova přejmenovala na Strašnické divadlo.​Od září roku 2019 zde pravidelně hrála​ společnost Adverte. V prosinci 2021 se Divadlo ADVERTE stalo vítězem ve výběrovém řízení na pronájem budovy Strašnického divadla.

Jaromír Hampl Foto: divadlo Adverte, Jaromír Hampl