HOŘÍ, MÁ PANENKO
Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer
Divadelní adaptace: Tomáš Svoboda
Premiéra 9. listopadu 2023
Divadlo Na Fidlovačce
„Kdo si nenakrad, musí to brát tak, jakože nevyhrál.”
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali Ivan Passer a Jaroslav Papoušek. Kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Scénář, dialogy a celé zpracování vychází ze skutečného zážitku autorů z hasičského plesu ve Vrchlabí, kterého se zúčastnili, aby našli ztracenou inspiraci při psaní scénáře pro zcela jiný film.
„Společně s Papouškem jsme odjeli do Krkonoš psát příběh o vojenském dezertérovi, který se ukrývá ve sklepení pražské Lucerny. Přijel za námi Ivan Passer, aby nám s tím pomohl, ale ani jemu se nepodařilo nás z toho mrtvého bodu vytáhnout. Rozhodli jsme se, že si musíme od scénáře odpočinout, a zašli jsme na bál, který tu sobotu večer pořádal místní požárnický sbor. Chtěli jsme jen koukat na lidi, trochu se opít, pokecat s holkama a prostě relaxovat. Ve Vrchlabí měli dobrovolný požárnický sbor a většina jeho členů pracovala přes den v místní továrně. Na bál se přišli bavit a něco si užít. Uspořádali soutěž o královnu krásy pro své tuctové dcery. Měli i tombolu. Pili a hádali se se svými ženami. A my na to koukali jako vyjevení. Celý příští den jsme s Ivanem Passerem a Papouškem nemluvili o ničem jiném než o předešlém večeru. V pondělí jsme své postřehy začali rozvíjet: co by se asi stalo, kdyby… A v úterý jsme začali psát scénář. Ten film se psal sám. Kdykoli se vynořil nějaký problém, rozjeli jsme se do Vrchlabí a pokecali s hasiči. Našli jsme totiž hospodu, kam chodili na pivo, hrát karty a biliár. Už nás znali a mluvili s námi otevřeně a za šest týdnů byla první verze scénáře Hoří, má panenko hotová,“ napsal ke vzniku scénáře Miloš Forman.
Herectví neherců a scény jako ukradená tombola či nepodařená volba královny krásy zůstávají výrazným symbolem atmosféry šedesátých let v Československu a obrazem tragikomické malosti doby. Film vznikal v československo-italské koprodukci s účastí slavného italského producenta Carla Pontiho. Rozpočet ve výši 80 tisíc dolarů byl na české poměry velmi vysoký a mimo jiné umožnil natáčení v barvě. Pontimu se však nelíbil Formanův sarkastický tón, z projektu se stáhl a žádal své peníze od Československého státního filmu zpět, oficiálně kvůli nedodržení smlouvy. Objednal si prý film dlouhý 75 minut a obdržel film dlouhý jen 73 minut. Formanovi hrozilo soudní obvinění s možným desetiletým trestem za „poškozování socialistického majetku“. Situaci zachránil nákupem zahraničních práv francouzský producent Claude Berri. Uhradil tak Formanův dluh vůči Československému státnímu filmu a navíc zajistil promítání filmu po celém světě. V roce 1968 uzavíral Hoří, má panenko americký New York Film Festival. Na základě tohoto promítání byl snímek v témže roce nominován na Oscara.
Hoří, má panenko je především komedií o úpadku hodnot, hlouposti a aroganci. Sarkasmus scénáře je nelítostný, plný prázdných frází, lidských figurek, stereotypů, sobeckých starců, kteří drží moc nad světem, jehož pitoreskním obrazem je sál kulturního domu a celý průběh hasičského plesu. Ti, kteří mají zachraňovat životy, naprosto selhávají kvůli své necitlivosti a sobectví.
„Hlavní postavou dramatizace je ples. Ples jako kulturní rituál, jako obraz světa. Tento obraz rozehráváme po celém prostoru divadla, bez ohledu na hranice mezi diváky a herci. Důvod, proč převádět Formanův geniální příběh na jeviště právě nyní, vidím především v tom, že se kolem nás opět začíná prosazovat moc neschopných starců, že naše životy začínají opět ničit ti, kteří nás mají zachraňovat,” Tomáš Svoboda, autor divadelní adaptace a režisér inscenace.
Divadlo Na Fidlovačce zařazuje na repertoár tento kus v divadelní úpravě Tomáše Svobody, který téma žánrově posouvá a inscenuje jako hudební komedii. Zároveň vychází z herecké improvizace a talentu přesně obsazených herců typu Pavla Nového, Zdeňka Maryšky, Pavla Kikinčuka a dalších.
Režie: Tomáš Svoboda
Dramaturgie: Kateřina Jonášová
Scéna: Nikola Tempír
Kostýmy: Markéta Kaplanová
Hudba: Jiří Hájek
Pohybová spolupráce: Rostislav Šrom
Asistentka režie: Lucie Lukešová
Herecké obsazení:
Pavel Nový
Zdeněk Maryška
Ctirad Götz
Pavel Kikinčuk
Michal Zelenka
Petr Veselý
Jan Vlasák
Martin Písařík
Vendula Příhodová
Vanda Chaloupková
Berenika Suchánková
Petra Mošovská
Eliška Nezvalová
Martina Šťastná
Radka Krninská
Veronika Svojtková
Veronika Hanušová
Petr Kolman
Martin Überall
Lukáš Adam
Jaroslav Someš / Luděk Nešleha
Kontakt pro média:
Lucie Němečková
E-mail: nemeckova@fidlovacka.cz