Dny evropského dědictví již po čtyřiadvacáté

Dny evropského dědictví European Heritage Days (zkratka EHD jsou významnou kulturně poznávací společenskou akcí, která slouží k posílení historického povědomí v nejširších souvislostech se zvláštním důrazem na vnímání mezinárodního kontextu národního kulturního dědictví.

EHD rozšiřují a zvyšují všeobecné povědomí o našem kulturním dědictví. Pro širokou veřejnost zpřístupňují co nejvíce zajímavých a výjimečných památek, budov, objektů i prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo celé nepřístupné. Nesoustřeďují se pouze na prohlášené historické památky, jako jsou hrady, paláce či katedrály, ale snaží se dosáhnout mnohem dále tak, aby byly zahrnuty i různé jiné objekty – národní parky, uhelné doly, vykopávky či rekonstrukce původních staveb, protiletadlové kryty, zříceniny, parníky atd. Otevírají dveře soukromých i veřejných budov (radnice, budovy soudů, školy, kanceláře, obytné domy atd.), které nebývají přístupné veřejnosti nebo pouze příležitostně a částečně. V objektech, které jsou běžně přístupné veřejnosti, a je v nich vybíráno vstupné, může být tento den vstup volný nebo by měl být nabízen speciální program (například zvláštní prohlídková trasa, koncert, výstava atp.). Desítky měst a obcí připravují komponované programy pro své občany i turisty. V rámci EHD je obdobným způsobem kladen důraz také na zpřístupnění movitého kulturního dědictví.

EHD jsou akcí, která není záležitostí pouze těch, jejichž posláním je profesionální péče o kulturní dědictví. Mají daleko širší záběr – celospolečenský a mezinárodní. V rámci EHD nejde o mechanické zpřístupnění co největšího počtu památek zdarma (cílem není prohlídka významné, běžně otevřené památky bez vstupného). Jde o mimořádnou nadstandardní aktivitu, která ukáže novou souvislost, bolavé místo, úspěšný zásah ve prospěch jakékoliv památky, způsob, jakým se do procesu záchrany, ochrany či propagace památky mohou zapojit občané, otevře nové obzory žákům a studentům. Proto se při pořádání EHD klade tak velký důraz na animace a doprovodné akce.

EHD se konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy. K jejich myšlenkám se dnes hlásí 48 zemí Evropské kulturní konvence. Od roku 1991 se EHD pravidelně konají i v České republice, vždy okolo poloviny měsíce září. Od roku 1998 je jejich národním garantem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které vždy ve spolupráci s jedním z členských měst pořádá jejich národní zahájení. Partnery národního garanta jsou Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dny evropského dědictví v České republice mají podporu vrcholných vládních činitelů a orgánů. Ta dává Dnům evropského dědictví v České republice patřičný význam a rozměr a vůči světu jasně signalizuje vztah nejvyšších autorit státu k našemu zděděnému kulturnímu odkazu. Od roku 2001 se součástí Národního zahájení EHD stalo udílení titulu „Nositel tradice lidových řemesel“ ministrem kultury ČR. Toto ocenění vychází z projektu, který UNESCO nazvalo „Žijící lidské poklady“. Jeho cílem je zachovat tradiční řemesla, kterým hrozí zánik, zdokumentovat jejich postupy a předávat tyto dovednosti dalším následovníkům. Přípravou nominací na tento titul je pověřen Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, jenž shromažďuje dokumentaci k jednotlivým návrhům. S udělením titulu Nositel tradice lidového řemesla je spojeno propůjčení ochranné známky Nositel tradice, a to prostřednictvím licenční smlouvy jednotlivým výrobcům.

 

Titul Nositel tradice lidových řemesel předá letos ministr kultury v Klášterci nad Ohří 7. září 2024 třem řemeslníkům:

Marcela Hrabovská – kraslice zdobené slámou

Marcela Hrabovská se zaměřuje na výrobu kraslic zdobených slámou. Jedná se o jednu z nejnáročnějších technik, vyžadující si preciznost, trpělivost i kreativitu při sestavování vzorů. Z usušené a „vyžehlené“ slámy vystřihuje drobné tvary, ze kterých skládá na vajíčko obrazce. Vedle geometrických vzorů zhotovuje také kraslice s figurálními motivy s náboženskou tématikou. Používá slámu z různých druhů obilovin, což jí umožňuje uplatnit různé odstíny žluté barvy. Pracuje s výfuky slepičích a husích vajec, které je nutno nejprve obarvit. Vedle akrylových barev experimentuje i s přírodními barvivy, jako jsou cibulové slupky, vlaštovičník, ořechové listí, saze apod. Barvením a výzdobou vajec se zabývá v průběhu celého roku.

 

Renata Potěšilová – vrapení fěrtochů, výroba horňáckých krojů

Renata Potěšilová pochází z Lipova, obce ležící nedaleko Veselí nad Moravou. Od dětství byl její zálibou folklor, ráda oblékala lidový oděv a zajímala se o jeho výrobu a údržbu. Různým technikám výroby a úpravy tradičních oděvních součástí se učila od zdejších starších nositelek lidového oděvu. Postupně začala vyrábět a upravovat většinu součástí horňáckého kroje – zhotovuje ženské zástěry, rukávce a živůtky, mužské kalhoty, košile a vesty. Její specializací je však starobylá technika vrapení, která se využívá při výrobě nesešitých sukní horňáckého kroje, tzv. fěrtochů. Renata Potěšilová významnou měrou přispěla k udržení této ojedinělé techniky.

Jiřina Štrynclová – ruční výroba skleněných figurek

Jiřina Štrynclová pochází z Pěnčína. Vystudovala sklářskou školu v Železném Brodě, po jejím absolvování se profesně věnovala výrobě vánočních ozdob a později skleněných figurek. V letech 1991–2020 pracovala jako mistr odborného výcviku v oboru výroba skleněných figurek na Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Práce se sklem vyžaduje nejen zručnost, ale také zkušenost a cit pro zpracovávaný materiál. Nad kahanem zahřívá tyče z olovnatého skla a roztavenou hmotu pak tvaruje pomocí technik navinutí a tažení. Jednoduché pomůcky představují kovové pinzety a tvarovací destička. Pod rukama figurkářky vznikají tradiční postavičky – Mikuláš s čertem, řemeslníci, muzikanti, postavy z Betléma a další. Během své dlouholeté pedagogické činnosti předala Jiřina Štrynclová své znalosti a dovednosti řadě studentů.

Dny evropské dědictví jsou v každém případě příležitostí ke zvýšení cestovního ruchu (domácího i zahraničního). Základním cílem je upozorňovat a poukazovat na uchovávání a využívání kulturního odkazu minulosti národa. Především žákům, studentům a mladým lidem slouží nejen k poznání nových obzorů, ale i jako inspirace k volnočasovým aktivitám, které mohou posléze přerůst v trvalý zájem nebo profesi. Všeobecně EHD přispívají k signálnímu poučení o stavu i o aktuálních problémech péče o památky v širších souvislostech. Nepochybně akce, konané v rámci EHD, přispějí nejen k poučení, ale i ke kvalitní zábavě občanů.

Termín konání 7. – 15. září 2024

Národní téma Památky spojují svět

Národní zahájení 7. 9. 2024 – Klášterec nad Ohří

Jaromír Hampl Foto: P. Brodecký, archiv EHD