Titul Farma roku putuje na Znojemsko
Již po dvaadvacáté se sešli příznivci selského stavu, aby byli přítomni slavnostnímu vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku. Stalo se tak na akademické půdě – v aule na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole. Kromě sedláků ze všech koutů republiky tu nechyběla jako již tradičně ani řada významných hostů v čele s ministrem zemědělství Markem Výborným a předsedou Zemědělského výboru PSP ČR Michalem Kučerou.
Do soutěže se může přihlásit každý člen ASZ (kromě členů výběrové komise), bez ohledu na velikost farmy, výrobní zaměření, či přírodní podmínky, v nichž hospodaří. Hlavní cenou pro vítěze je finanční odměna 100 tisíc korun a pro farmy na druhém až pátém místě ceny ve výši 80, 60, 40 a 20 tisíc korun. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií – celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jednotlivé farmy byly účastníkům této akce jako vždy odtajněny až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí nominačních videoklipů. Jaké tedy jsou nejlepší farmy 22. ročníku soutěže a která zvítězila?
Vítězem se stala Farma Markových z Únanova u Znojma (ASZ Znojmo). Manželé Jiří a
Marcela Markovi se svými syny Tomášem, Martinem, Vojtou a Ondrou přistupují ke svému
hospodaření v této obci s láskou, úctou a hlubokou pokorou k přírodě. Na více než
400hektarové výměře pěstují za aplikace regenerativního zemědělství celkem 20 druhů
plodin a dalších deset jejich druhových variací, na farmě nechybí technologie na jejich čištění
a sušení. K nepoznání proměnili i 25 hektarů dříve neudržovaných ploch, kde se nyní pase
stádo osmdesátky ovcí. Kromě řady vyhlášených směsí pro chovatele holubů a okrasného
ptactva prodávaných ze dvora se Markovi zabývají rovněž lisováním šesti druhů olejů a
výrobou makových sušenek a trojhránků. Ty nabízejí i na gastro akcích, kde se neúnavně
věnují také osvětě mezi nezemědělskou veřejností.
Stříbro vybojoval Statek u Návarů (ASZ České Budějovice). Hospodaření rodiny Návarových ve Velechvíně, části města Lišov na rozhraní Třeboňské a Českobudějovické pánve, je příkladem mistrné diverzifikace. Manželé Drahoslav a Kateřina Návarovi tu spolu s ostatními členy rodiny obhospodařují 80 hektarů půdy, 20 hektarů lesa a věnují se chovu masného a také menšího stáda mléčného skotu, přičemž veškerou produkci zpracovávají. Přímo na statku v prodejně či v samoobslužné lednici si tak spokojení spotřebitelé z širokého okolí mohou zakoupit pestrou škálu mléčných výrobků či kvalitní hovězí maso. „Nepříznivé situace nás posouvají dál,“ říkají Návarovi, kteří během kůrovcové kalamity začali provozovat i pilu, prodávat řezivo a nabízet zákazníkům veškeré služby spojené s jejím provozem.
Bronzovou příčku obsadila farma Agro Fabičovic (ASZ Brno), na níž celoročně naleznete
brambory ve všech podobách. Josef Fabičovic a jeho rodina se věnují pěstování 20 odrůd
této plodiny na 55hektarové výměře v obci Ivaň na Brněnsku. Nově postavený areál nabízí
kromě moderních skladovacích a balicích prostor také zpracovnu, odkud putují loupané i
vařené brambory v různých baleních. Ty jsou rozváženy do řady škol, zdravotnických zařízení a gastro podniků. Přímo na farmě funguje rovněž obchod s posezením a dětským hřištěm využívaným hlavně v letním období. Tehdy se sem sjíždí spousta zájemců o samosběr na1,5hektarovou borůvkovou plantáž. „Chceme poskytovat našim zákazníkům to nejlepší,“
říkají Fabičovicovi a směle plánují další rozvoj svého podnikání.
Jako čtvrtý se umístil Rothschildův dvůr (Svaz venkovské turistiky a agroturistiky), který je doslova klenotem s historií sahající až do 12. století v klidné a přírodou obklopené obci Bělá ve Slezsku. Bývalý lesk tomuto hřebčínu vrátili takřka v důchodovém věku milovník koní Evžen Duda a jeho žena Dana, jež se v životě na venkově přímo našla. Hlavní zdejší činností je chov špičkových belgických teplokrevníků, kterým je určeno i dvacet hektarů ekologicky obhospodařovaných okolních pozemků. Toto idylické prostředí využívají k rekreaci hosté paní Danou opečovávaného penzionu přímo ve dvoře. Velkou oporou a pomocnicemi jsou i obě dcery manželů Dudových – Bára a Kateřina – se svými rodinami.
Na páté místo dosáhl Vodotečský dvůr (ASZ Plzeňsko). V Červeném Poříčí na Klatovsku, na statku s více než čtyřsetletou historií, který původně patřil k místnímu zámku, je díky
Vladislavu Hlinkovi a jeho rodině čilý ruch. Na 380hektarové výměře se daří pěstování řady
plodin včetně hrachu, ovsa, prosa či brambor. Již spoustu let tu probíhají ve spolupráci
s několika firmami i osivářské pokusy různých odrůd řepky. Nechybí ani chov skotu plemene
masný simentál v uzavřeném obratu stáda o počtu padesáti zvířat, rodina se věnuje rovněž
poskytování služeb v okolních obcích. Pro zachování historického rázu statku se Hlinkovi
rozhodli vybudovat selské muzeum s ukázkami starých zemědělských strojů a řemesel. A
budoucnost? Vnoučata pana Hlinky Petr a Terezka tráví na statku svůj veškerý volný čas a
hrdě hlásí, že budou oba farmařit.
V rámci slavnostního vyhlášení měli přítomní a diváci přímého přenosu možnost zhlédnout i
aktuální video z Farmy Suchý (ASZ Louny), která zvítězila v této soutěži před 20 lety. Tehdy se do ní přihlásil její majitel Leo Suchý, kterému navrácení rodinného hospodářství s nemalou historickou hodnotou v městečku Slavětín na jižním okraji Českého středohoří po změně režimu vlilo do žil novou energii. Dnes v jeho odkazu pokračuje vnuk Lukáš Suchý, který se o ni stará tak, že by na něj byl dědeček Leo určitě pyšný. Rodinná farma aktuálně hospodaří na 420 hektarech půdy a zabývá se chovem 250 kusů mléčného skotu. Zhruba dva tisíce litrů mléka denně je dodáváno do mlékárny Pragolaktos, na farmě je v provozu i oblíbený mlékomat a těsně před kolaudací rovněž mlékárna.
„Rád bych připomenul, že na začátku devadesátých let jsme jako sedláci neměli stejnou
startovní čáru jako naši kolegové z družstev a akciovek, kteří měli veškerou pozornost a také
na ně po celou dobu směřoval hlavní podíl státních a evropských prostředků. To je holá
pravda. My jsme ale přesto vyšli na cestu, protože nás k tomu zavazoval odkaz našich dědů a
tátů, kteří tu možnost za bolševiků bohužel neměli. Takřka z ničeho jsme obnovovali své
farmy, a i poté jsme si museli poradit většinou sami. Může někomu připadat, že to spojení
s námi není tak snadné nebo okázalé, ale na rodinných farmách si přirozeně pomáháme,
máme se o koho ve svých rodinách opřít a mezitím vždy nabíráme nový dech. Když je nejhůř,
podíváme se na naše děti a víme, že má smysl pokračovat, i když to zrovna v daném roce
nevychází. Před problémy neutíkáme ani nesvalujeme odpovědnost na jiného. Zkrátka a
dobře – jde o silnou vůli hospodařit, kterou máme vetkanou do našich životů napříč
generacemi. Nejde tu o pouhý byznys v takzvaném agropotravinářském komplexu a vertikále
s bojem za výrobu a za soběstačnost. Již tyto fráze, které dennodenně slyšíme v médiích od
našich konkurentů, dokonale ukazují, jak vzájemně odlišné jsou naše světy. Vlastní půda a
motivovaní lidé na statku, to je pro nás to hlavní. Vše ostatní přijde, jako když uložíte semínko
do země,“ řekl při slavnostním vyhlášení výsledků soutěže předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Co více dodat? Určitě poděkovat všem rodinám, které se nebály do tohoto selského klání
přihlásit a podrobit své hospodářské i jiné výsledky konkurenci a hodnocení odborné komise.
Jaromír Hampl Zdroj a foto: ASZ ČR